Ostrava, 07.července 2022 – Pavlína Polášková, lídryně Pirátů na Jihu, dokáže mluvit dlouho. Jenže čím déle ji posloucháte, tím více si přejete, aby lidé jako je ona stáli v čele nejlidnatějšího ostravského obvodu. Pavlína je typická event manažerka. Svou prací žije a ještě vedle toho stihne zařídit spoustu dalších věcí. Od extra důležitých jako je prosazení strategického plánu pro Jih, až po zdánlivou drobnost jako je ochrana ježků, aby v zimě neumrzli.


Pavli, Pirátům z Jihu brzy skončí jejich historicky první volební období v zastupitelstvu Ostravy-Jihu. Jak uplynulé roky hodnotíš?

Byla to pro mě velká škola. Zatímco jako zástupci koaliční strany se ti na začátku dostane „nalejvárny“ od úřadu samotného, opoziční politik si musí svou cestu za poznáním vyšlapat sám. Takže jsem si sháněla informace, kde se dalo. Naštěstí mám zkušenosti z veřejné správy a přehled, jak různé procesy fungují. Proto vím, kam „sáhnout“, když něco potřebuji a za kým jít. Takový základ ale mnozí zastupitelé nemají. Říkám si, že obyčejný člověk se v tom politickém guláši nemá šanci vyznat.

Co se s tím dá dělat?

Jediným receptem je více otevřít radnici lidem. To je dlouholetý program Pirátů. My jsme se celé čtyři roky snažili prosazovat větší míru participace občanů na rozhodování a pro mnoho lidí a skupin jsme se stali v komunikaci s radnicí spojkou. Troufám si také tvrdit, že jsme byli konstruktivní opozicí. Když se objevil nějaký problém, snažili jsme se sami přicházet s návrhy či předkládali protinávrhy založené na diskuzích s odborníky a datech. Teprve když jsme občas nebyli vyslyšeni, přišla kritika v zastupitelstvu a na sociálních sítích.

Lze z opozičních lavic vůbec něco prosadit?

Je to těžké a trvá to mnohem déle. Ale ve srovnání s kolegy v jiných městech jsme na tom byli celkem dobře. Dokonce jsme našli s radními společnou řeč v několika zásadních otázkách. Příkladem je námi iniciované společné hlasování, kdy celé zastupitelstvo napříč politickým spektrem vydalo stanovisko adresované radě města, která plní roli valné hromady Dopravního podniku. Nesouhlasili jsme se zkrácením linky tramvaje č. 17 směrem na zastávku Poruba-Vřesinská. Byť další řešení už šlo mimo nás, ten samotný akt, kdy jsme se zvládli spojit, považuji za důležitou ukázku toho, že opozice a koalice nemusí být nepřátelství na život a na smrt. S vládnoucí koalicí jsme se shodli i na dalších drobných věcech. Rovněž jsme koalici podpořili i v jejích krocích při odvolání ředitelky základní školy na Horymírově ulici.

Dopravovat se dá taky na kolech. Jsi velká fanynka a propagátorka bikesharingu…

Ano. Rozvoj sdílených kol na Jihu podporujeme dlouhodobě. Sdílená kola pomáhají obvod propojovat. Tam, kde nestačí MHD nebo je to pěšky daleko, je sdílené kolo ideálním způsobem dopravy. A naším dlouhodobým cílem je propojovat jednotlivé místní části do jednoho celku a sdílená kola tomuto umí hodně pomoci.

V roce 2019 jsi byla iniciátorkou kampaně Směr Jih…

V tom roce sdílená kola na Jihu začínala. Když se měly instalovat první stojany, tak jsem s kamarádkou objela na kole všechna budoucí stanoviště a s hashtagem #smerjih se snažila lidem bikesharing přiblížit. Jako Piráti jsme zveřejnili první mapu stanovišť, aby se lidé mohli podívat, kde si kola mohou vypůjčit. Žádali jsme také o informaci o sdílených kolech do Jižních listů a různými cestami prosazovali rozšíření stanovišť. Teď čelíme jiné výzvě. Vandalismu a rušení stanovišť. Problém jsme otevřeli na posledním zastupitelstvu a musíme ho začít nějak řešit.

Hodně mluvíme o dopravě. Když bys měla vypíchnout úplně nejdůležitější věc, která se vám na Jihu povedla, bylo by to něco z dopravy?

Ne, to ne. Za nejdůležitější věc považuji přijetí strategického plánu. Řada lidí včetně mě dlouho nechápala, jak může současné vedení dobře řídit obvod se sto tisíci obyvateli, když k tomu nemá žádný plán. Tohle jsme kritizovali už před volbami v roce 2018 a tehdy jsme byli jedinou stranou, která měla v programu vytvoření strategického plánu pro Jih. Jsem opravdu hrdá, že jsme toto téma otevřeli jako první.

Proč je strategický plán podle tebe tak důležitý?

Strategický plán je něco jako jízdní řád, který určí směr vývoje Jihu. Koalice nakonec pochopila, že by nejlidnatější obvod takový plán měl skutečně mít a začala jej vytvářet. Byť s finální podobou nejsme úplně spokojeni, je fajn, že existuje. Kvalit plánu města, Poruby, či nyní vznikajícího plánu Moravské Ostravy a Přívozu sice rozhodně nedosahuje, ale už alespoň existuje hrubá kostra, o kterou se dá opřít. A to je fajn.

V čem jste se naopak se současným vedení neshodli?

Největší rozpory máme v nakládání s majetkem. Současné vedení v čele s ANO a ODS chce pořádat výprodej. My jsme proti. Vidíme, že městský majetek je důležitým zdrojem příjmů obvodu, jak se ukazuje v Moravské Ostravě a Přívozu, kde se o něj příkladně stará David Witosz. Jsem proto ráda, že se nám podařilo zabránit prodeji rekreačního střediska Skalice, které nyní využívá Centrum sociálních služeb Ostrava. Mám také velkou radost i z toho, že jsme ubránili park z participativního rozpočtu na bývalé tramvajové smyčce na Dubině.

Co dále bys na Jihu zlepšila?

Chtěla bych, aby byl Jih více vidět. Jsme obvod, jehož počet obyvatel tvoří téměř třetinu obyvatel Ostravy, a v rámci města jsme úplně neviditelní. Má to několik příčin. Jasně. Nejsme tak kompaktní jako Poruba. Nemáme přirozené centrum jako má Moravská Ostrava. A nemáme tady ani stavby, které by vzbudily wow efekt. Ale to ještě není důvod, aby se o Jihu nezačalo mluvit. Současnému starostovi se bohužel nedaří Jih do magistrátních projektů a propagace – a vlastně ani k financím - procpat. Chápu, že je to těžké, ale rádi bychom se zviditelněním Jihu pomohli. Máme energii, máme nápady i chuť se do toho pustit.

Teď jsi promluvila jako velká patriotka…

To se ví! Žiju na Jihu celý život. Párkrát jsem se sice přestěhovala, ale pouze v rámci obvodu. Abych byla někde jinde, to by musela nastat razantní životní změna. Mi se tady líbí, miluji tady každý kout. V naší rodině jsem třetí generace, která na Jihu žije. Proto mi na našem obvodu záleží a jak se říká, chtěla bych být zodpovědným správcem obvodu a dobrým hospodářem, který svěří náš obvod další generaci v lepším stavu, než je dnes.

Co se ti na Jihu tolik líbí? Pro někoho je Jih pouze betonová džungle…

Jih je pro mě domov se vším všudy. Užívám si to tady. Obuju si běžecké boty, pustím hudbu do sluchátek a běžím jižanskými ulicemi. Ráda se přitom dívám kolem sebe. Pozoruji dění na dětských hřištích nebo předzahrádkách. Také se vždy snažím využívat co nejvíce služeb od místních. Dokonce i svou vlastní svatbu jsem pojala po jižansku. Měla jsem historicky první obřad na náměstí v Jubilejní kolonii. Manžel si dlouho myslel, že si dělám legraci, ale když jsem doma vyplňovala potřebné formuláře pro různá povolení, pochopil, že to myslím vážně. A podpořil mě, za což mu děkuji.

Pokud vím, tak jsi v obvodu začala chránit i ježky, že ano?

Jsem zastáncem toho, že zvířata do města patří. Zvířata mám ráda. Doma mi dělají radost kočky Sergej a Serena. Oba jsou nalezenci, o které jsem se začala starat. Ale zpátky k těm ježkům. Dělám takovou informační kampaň. Začala jsem s ní v roce 2018. Nevím, zda víš, že ježci patří mezi ohrožené druhy zvířat. Město pro ně není příliš přívětivé místo k životu. Když na podzim zbavíme město všeho listí, ztratí ježci materiál pro přípravu zimovišť a přes zimu umrznou. Od roku 2018 proto máme v obvodu místa, kde se neuklízí listí. Jsou označena cedulemi, aby lidé věděli, proč se v tom místě listí neuklízí. Cedule mají hlavně edukativní záměr. První rok jsem si s umístěním cedulí musela poradit sama, další roky už umisťování bylo po dohodě s místostarostou Zdeňkem Hübnerem.

Vidím, že svým obvodem opravdu žiješ. Jak to všechno zvládáš?

Jsem typický evenťák a ti moc nespí. Na Jihu navíc máme skvělý pirátský tým, který se čím dál více rozrůstá. Každý z nás něčím přispívá. Pravda, někdy si lezeme na nervy, ale to je stejné v práci i v rodině, takže důležité je hlavně spolu mluvit. Ale bez svých kolegů a kolegyň bych tu práci nezvládla. Snoubencům na svatbách říkám, že není člověka, který by zvládl nést všechnu tíhu světa sám. Samozřejmě se s problémy a otázkami obracím i na své kamarády a známé z různých profesních oblastí. A musím pochopitelně zmínit i svou rodinu.