Komentář pirátského poslance Lukáše Černohorského: Zaměstnanci ostravské huti jako rukojmí, z LIBERTY zmizely další povolenky za miliardy a vláda mlčí

Komentář pirátského poslance Lukáše Černohorského: Zaměstnanci ostravské huti jako rukojmí, z LIBERTY zmizely další povolenky za miliardy a vláda mlčí

Ostrava, 6. září 2021 – Když se v květnu na půdě Sněmovny projednávala napjatá situace v ostravské huti Liberty Steel, ptal jsem se Ministra průmyslu a obchodu, zda uvažuje o státní intervenci nebo má jiný plán, pokud dojde k dalšímu vyvedení povolenek a ocelárně bude hrozit úpadek. Odpověděl, že vstup do společnosti vláda zatím neřeší, krizové scénáře ale prý má. A mohli bychom je vidět? Zřejmě ne. Nikdo o nich nic neví. Varovných signálů je přitom za uplynulé měsíce celá řada. Vedení společnosti hned v květnu porušilo jen pár dní starý slib daný premiérovi, že bez vědomí dozorčí rady nevyvede žádné povolenky určené na investice do modernizace závodu a přechodu k uhlíkové neutralitě mimo Českou republiku. Nyní již víme, že tento slib v červenci porušilo podruhé.


Na konci června přichází zpráva o nástupu nového ředitele hutního podniku Liberty Ostrava. Stal se jím Aleksandr Ivanov, bývalý ředitel pro výrobu v ukrajinské integrované huti Kryvyj Rih. Nový ředitel neváhal pouhé dva týdny po příchodu do funkce vykopat válečnou sekeru s odboráři, kteří jsou ve stávkové pohotovosti dodnes. Označil jednání odborářů za „provokativní a odporné“ a přestal s nimi komunikovat. Nekomunikovat s odbory je ovšem v Česku nejen v rozporu s dobrými zvyklostmi zodpovědných firem, ale také v rozporu se zákonem.

Situace se ale ještě více dramatizuje teď, kdy se z médií dozvídáme o tom, že vedení Liberty v červenci potichu vyvedlo z ostravské huti další 1,5 milionu emisních povolenek v hodnotě 2,25 miliardy a rumunská huť Galanti stále nevrátila povolenky půjčené na jaře. Ministerstvo ani vláda vám ale nic nepoví. Ačkoliv jsem jako poslanec rozeslal řadu dotazů, dozvěděl jsem se jediné. Dvě miliardy, které si společnost Liberty půjčila v rámci programu Covid plus díky státní záruce za zvýhodněný úrok, do Ostravy nikdy nedoputovaly, a tak prý stát záruku zrušil. Peníze tedy skončily bůhví kde, prý snad v Asii, ale Ostrava musí úvěr, který vyčerpal někdo jiný někde jinde, splácet, jinak se dostane do ještě větších problémů.

Zaměstnanci Liberty se navíc kvůli nejisté budoucnosti ocelářského kolosu dostali na černou listinu některých bankovních institucí, které je zařadily do vyšší míry rizika a úvěr tak nedostanou vůbec nebo za horších podmínek. Podobně jako v případě OKD jsou tak zaměstnanci v roli rukojmích, na které se vláda i vedení společnosti odvolává a jejichž blaho velmi často skloňuje, ovšem většinou pouze proto, aby pracovními místy obhájila své vlastní zájmy.

Liberty se přitom nebývale daří, není to závod na odpis. Ve 2. čtvrtletí dosáhla nejlepších výsledků za uplynulých deset let, když zvýšila hrubý provozní zisk o 35% na 2,6 miliardy korun. Výroba oceli zažívá celosvětově nebývalý boom. Budoucnosti ostravské huti by mohla pomoci také uhlíková cla na dovoz špinavé oceli ze zámoří, která Piráti podpořili na půdě Evropského parlamentu. Právě uhlíková cla pomohou srovnat podmínky na trhu, zlepšit konkurenceschopnost tuzemských oceláren a zamezit importu levné oceli z neekologických provozů ze zemí mimo unii. Kraj již také připravuje řízení, které by umožnilo přivést do Ostravy vysoké napětí z Nošovic, které je nezbytné pro zajištění energie v nových obloukových pecích.

Zatímco se ale situace v Liberty dál vyostřuje, ministr průmyslu a obchodu i premiér se fotí v OKD, které prý „zachránili“ za několik miliard vytažených z kapes daňových poplatníků. Budeme tedy v Moravskoslezském kraji přihlížet vytunelování dalšího strategického podniku? Jako předseda vyšetřovací komise k OKD se tohoto tušení nemohu zbavit. Bohužel jsme se zřejmě nepoučili a ani dnes neumí vláda zastavit vyvádění kapitálu ze soukromé firmy. Státu a budoucí vládě tedy pravděpodobně zbyde opět jen socializovat ztráty, v případě krachu se postarat o zaměstnance a řešit, co dál se zastaralou hutí, která je bez prostředků na investice téměř bezcenná. Nejsmutnější je, že se můžeme následně dozvědět, že se majitel obohatil v souladu se zákony této země a vlastně nic neporušil. Podobně jako tomu bylo v případě Zdeňka Bakaly, kterému se dodnes žádný trestný čin neprokázal, a přesto všichni na Karvinsku vědí, že mu OKD posloužilo jako dojná kráva. Nevěřme vládě, která se nedokázala poučit z minulých chyb. Udělá další.

Nedokážu si představit, že by stát v této situaci odkoupil akcie vytunelované huti, která je navíc energeticky závislá na konkurenčním Tamehu. Ledaže by byla k mání za korunu, stát by pak mohl konsolidovat finance, vyřešit energetickou soběstačnost a najít jí lepšího majitele.


Úvodní obrázek zdroj: Dominik Kučera (web) [CC BY-NC-SA 4.0].


Sdílení je aktem lásky

Navrhni úpravu