Ostrava, 13. září 2022 – Pirátský sen o Ostravském moři začíná získávat ostřejší obrysy. O co jde? Ostravští Piráti se zajímají o aktuální situací okolo čerpání a využití důlní vody a vypravili se proto na exkurzi přímo na místo činu - do dolu Jeremenko.


Sfárali jsme 580 metrů pod povrch v Důlní jámě Jeremenko. Ta má hloubku přes jeden kilometr a dnes již jen jediný účel. Odčerpá se tam ročně 5,5 milionu metrů krychlových důlní vody, tedy solanky, aby se zabránilo jejímu vzedmutí a mimo jiné zatopení posledního aktivního dolu v Ostravsko-karvinském revíru, tedy dolu ČSM.

Prohlédli jsme si speciálně konstruovaná čerpadla, která jsou v jámě nasazena dvě ve střídavém provozu a seznámili se i s náročným procesem jejich údržby a výměny. Určitým překvapením pro nás bylo, že objem čerpané vody v posledních letech mírně klesá (nyní je okolo 160 l/s), což někteří odborníci dávají do souvislosti s klimatickou změnou a stále větším povrchovým suchem, které nás dostihlo i tady dole v dole. Budoucnost vlastního čerpání je pak úzce spjata s těžbou v dole ČSM. Po jejím skončení zůstává jednou z variant také ukončení čerpání a následné zatopení prakticky všech dolů v bývalém revíru. To by sice Diamu výrazně snížilo udržovací náklady, ale rovněž by to mohlo vést k nepředvídatelným vlivům na okolí, od tvorby a úniku důlních plynů, zasažení spodní vody, až po možné vyzvednutí poddolovaného území.

Důlní voda má díky vysokému obsahu solí léčivé schopnosti a její korozivní účinky výrazně umocňuje elektrický náboj, proto musí být někudy vedena výhradně v plastu. Stabilní teplotu okolo 27 °C lze úspěšně využívat a od roku 2005 se prostřednictvím malých tepelných čerpadel vytápí přilehlá administrativní budova a ohřívá voda. Potenciálně agresivní působení solanky na tepelný výměník bylo již dávno uspokojivě technologicky vyřešeno.

Důl Jeremenko však kromě solanky poskytuje také naprosto jedinečnou vyhlídku z těžební věže, kterou směle hodnotíme jako jeden z nejhezčích a nejkomplexnějších výhledů v Ostravě. Vidět tady můžeme prakticky všechny hlavní ostravské obvody i všemožné dominanty počínaje haldou Ema, Novou radnicí, Hošťálkovickým vysílačem, Vítkovickými stadiony a konče u haldy Hrabůvka orámované panoramatem Beskyd. Prostě Ostrava jako na dlani. Průmyslová historie tedy Ostravě skýtá spoustu zatím nevyužitých příležitostí pro rozvoj a jednou z nich je i toto skryté ostravské moře.

A jaké bohatství vlastně ostravské moře skrývá? Důlní voda, která má celoroční teplotu 27 °C má obrovský potenciál, především při dnešní energetické krizi, ve využití jejího přirozeného tepla. Hrubou kalkulací jsme spočítali, že při využití 5 tepelných čerpadel bychom dokázali vytopit v topné sezóně až 5 000 domácností, ale je nutné, Ostrava ve spolupráci s krajem a státem prověřila realizovatelnost a udržitelnost takového projektu.

Důlní voda se dá využít i ke vzniku lázní, nebo například vyhřívaného arboreta pro potřeby Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

„Ostrava vyrostla na černém uhlím, díky černému uhlí je Ostrava statisícová, využijme proto pozůstatek naší historické a kulturní identity!“

shrnula po exkurzi potenciál ostravského moře pirátská zastupitelka Gabriela Macečková.