Je Bedřiška opravdu ghetto? Ani náhodou! Bývalá havířská osada jde příkladem celé republice

Je Bedřiška opravdu ghetto? Ani náhodou! Bývalá havířská osada jde příkladem celé republice

Když se v Ostravě řekne slovo „Bedřiška“, reakce jsou různé. Co tento pojem vlastně znamená? Bedřiška je obytná kolonie nacházející se v ostravském obvodu Mariánské Hory a Hulváky. Dříve byla považovaná za sociálně vyloučenou oblast. Tento obraz šíří v současnosti i některá média a politické subjekty. Aktuálně hrozí Bedřišce demolice a vystěhování jejích obyvatel. Zástupci ostravské Pirátské strany se proto rozhodli osadu Bedřiška navštívit a informovat širokou veřejnost o aktuální situaci. Rozhovor nám poskytla „mluvčí“ osady, paní Eva Lehotská.

Piráti: Od kdy žijete na Bedřišce a jak jste s ní spojila svůj život?

Eva Lehotská: Na Bedřišku jsem se přistěhovala s dcerkou a starší vnučkou v březnu 2002. V roce 2005 se narodila druhá vnučka. V březnu 2009 jsem se z Bedřišky odstěhovala kousek vedle – na Knüpferovou ulici na Hulvákách. A byť jsem se odstěhovala, stále se na Bedřišku ráda vracím a celé ty roky lidem v osadě aktivně pomáhám.

Piráti: Finské domky, které jsou součástí osady, byly kdysi v soukromém vlastnictví. Jak se změnila situace po převodu domků do vlastnictví obvodu Mariánské Hory a Hulváky?

Eva Lehotská: Krátce po převodu se naše radnice rozhodla vytvořit z Bedřišky ghetto pro tzv. nepřizpůsobivé obyvatele obvodu. V té době bylo na osadě jen pár volných bytů, do kterých radnice nastěhovala pár nejhorších romských rodin, které během krátké doby zdevastovaly vlastní bydlení. Dále se rozmohly slovní a fyzické útoky na původní obyvatele, krádeže, výskyt drog a nelegální skládka. Mnoho starousedlíků se přesvědčilo, že Bedřiška nemá budoucnost, odstěhovali se a uvolnili tak byty dalším nepřizpůsobivým rodinám. Tímto krokem se situace na Bedřišce rapidně zhoršovala, obec přestala veškeré domy opravovat a omezila se pouze na strhávání nejhůře zdevastovaných domů.

Piráti: Zní to hrozně, jak se k tomu postavili ostatní obyvatelé Bedřišky? Určitě jim už musela dojít trpělivost a začali jednat, nebo ne?

Eva Lehotská: V té době na Bedřišce žilo několik romských rodin, kterým se řádění příslušníků jejich menšiny přestalo zamlouvat. V roce 2009 byla situace kritická a bylo jasné, že se podmínky na Bedřišce musí změnit. Začaly první pokusy o domluvu mezi majoritou a romskou minoritou, i když nebylo jasné, jak zamezit přílivu dalších nepřizpůsobivých do lokality. Do toho přišel v březnu 2010 žhářský útok, kterým se snažila jedna z majoritních rodin nešťastně vyřešit své sousedské neshody s romskou rodinou.

Piráti: Jak se situace změnila po žhářském útoku?

Eva Lehotská: Útok paradoxně nastartoval komunikaci mezi obyvateli. Za pomoci pana Kumara Wishvanathana z organizace Vzájemné soužití se lidé sešli, diskutovali a stanovili 10 bodů ke zlepšení situace v lokalitě. Na setkání také vznikla tzv. Místní rada, ze které se v dubnu 2010 stalo občanské sdružení a v jehož vedení jsou s výjimkou mě obyvatelé Bedřišky. Krátce na to začal úklid Bedřišky, za měsíc se podařilo vyčistit lokalitu od veškerého odpadu. V roce 2010 bylo na Bedřišce otevřeno komunitní centrum pod vedením o.p.s. Bílý nosorožec. Začala se pořádat pravidelná setkání obyvatel, řešily se drobné sousedské spory, problémy s exekucemi, platby nájmů, opravy domů atd. Pořádaly se různé akce pro děti i dospělé, díky kterým se všichni lépe poznali a naučili se respektovat, komunikovat a žít bez předsudků. Tehdy vzniklo to naše: tady jsme lidé.

Piráti: Co si myslíte o plánu obvodu přeměnit osadu Bedřišku na bydlení pro mladé rodiny?

Eva Lehotská: Ty mladé rodiny zde přeci žijí už teď! Dle mého názoru, a Bedřiška je toho názorným příkladem, nikdy není dobré, když v určitém místě převažují určité skupiny lidí. Mnohem lepší je, když pospolu žijí– staří i mladší, majorita i členové minorit, lidé různých názorů, mající různé zkušeností a jiné prožitky. Mohou a chtějí se vzájemně obohacovat, mohou a chtějí si vzájemně pomáhat, umí a chtějí se respektovat a učit se od sebe, chtějí poznávat nové věci, aniž by zatracovali vše staré a uplynulé.

Piráti: Jakého výsledku jste dosáhli Vašimi akcemi?

Eva Lehotská: Téma Bedřišky a nuceného vystěhování jejích obyvatel se podařilo dostat do veřejného prostoru. Toto na Bedřišce považujeme za nejdůležitější výstup všech akcí. Architektonický workshop zase ukázal, že v případě Bedřišky je možných několik řešení a není nutné za každou cenu bourat a stěhovat lidí. Bylo velice důležité, že tato alternativa zazněla veřejně a že se našlo dost lidí ve vedení města Ostravy, kteří dokážou uvažovat kriticky a jen pasivně nepřejímají „jediná správná řešení“ radnice obvodu Mariánské Hory a Hulváky.

Piráti: A co radnice? Komunikuje s Vámi? Nabízí Vám náhradní bydlení?

Eva Lehotská: Radnice nekomunikuje, pokud ovšem za komunikaci nepovažujeme individuální schůzky vedení radnice s jednotlivými obyvateli v kanceláři, na nichž je neustále straší bouráním Bedřišky a zdůrazňuje se jim, že starostka je tou jedinou osobou, která jim může pomoci, pokud však oni sami budou vstřícní a z Bedřišky odejdou. A nabízí se jim podnájemní bydlení mimo obvod MH a H prostřednictvím organizace Centrom. Někteří lidé z Bedřišky v posledních několika týdnech skončili v obecních bytech 1+1 na Hulvákách, kde však takový prostor sdílí klidně 5 až 6 lidí najednou. O vhodnosti takového řešení si samozřejmě myslíme své. Další 1 osoba v posledním týdnu dostala byt taktéž, čehož starostka Janáčková zcela nepochybně bravurně využije ve své volební kampani i v prezentacích pro média v následujícím období.

Piráti: Pomáhá Vám podpora Pirátů?

Eva Lehotská: Podpora Pirátů byla v určitém okamžiku zásadním jazýčkem na misce vah. Mám na mysli zveřejnění jednání zastupitelstva města z 20. června 2018 a následnou diskuzi, která se rozpoutala na facebookové stránce Pirátů a ve které Piráti jednoznačně stáli na straně obyvatel Bedřišky. Podpora přetrvává a jsme za to rádi.

Piráti: Jaký kompromis v případě Bedřišky a jejího zbourání/rekonstrukce byste si představovala?

Eva Lehotská: Pan primátor na jednání zastupitelstva 20. června 2018 v souvislostí s Bedřiškou a poukázáním na různá úspěšná řešení problematiky sociálně vyloučených lokalit pronesl: „Prvním předpokladem úspěchu je silná místní komunita lidí, kteří sami chtějí lokalitu zlepšovat, a jestli tady máme v Ostravě takto ojedinělý příklad takové komunity, bylo by mrhání energie, kdybychom to ignorovali a tuto komunitu rozeseli do zbytku Ostravy.“. S tímto názorem bez nejmenších výhrad souhlasím.

Pokud jde o Bedřišku a její budoucnost, pak nevidím jiné slušné řešení než to, které padlo na zastupitelstvu města Ostravy dne 19. Září 2018, kde zaznělo, že nová analýza (ta první nebyla shledána vyhovující a byla označena diplomaticky za „strohou“) má již počítat s tím, že místní budou moct na Bedřišce i nadále žít a to v lepších podmínkách, než doposud.

Piráti: Děkujeme za Váš čas na rozhovor a držíme palce při dalším vývoji situace na Bedřišce!

alt text alt text alt text alt text

Autoři: Jaroslav Hořejší a Daniel Tichý


Sdílení je aktem lásky

Navrhni úpravu